Šestý měsíc

Jaké to je být ve dvaceti "mámou"

29. march 2015 at 4:35
Jaké to je? Je to rozhodně divný. ze začátku mě to prudilo, protože si člověk říká takový to.. nejsem tu od toho abych ty děti vychovávala, jsem jen au-pair.. na to abych je donutila včas sníst snídani a odvedla do školy. vyzvedla ze školy a blá blá blá. jenže opak je pravdou. jsme mámy/tátové. jo. je mi dvacet a jsem máma a kluci který mám jsou jako moje, protože já s nima sdílím ty jejich poprvé a mě říkají že se jim kýve zub a že jim mám koupit novej kartáček protože ten svůj nechtíc hodili do záchodu. já vím co mají rádi za jídla k snídani a já vím který oblečení neradi nosí. mě říkají ve sprše "prosím tě umyješ mi záda?" a mám ty vlasy dobře umytý. oni ví co můžou a co ne a přes to nejede vlak, jenže rodiče to neví.. a proto u rodičů brečí a u mě ne. proto se s nima hádat a se mnou ne. protože já tu pro ně jsem celý den a oni ví že když jsem naštvaná tak to odnesou oni a že pláč nic nezmůže. a nejhezčí na tom je, že mi to nevadí. =) proto jsem máma... protože se o ně starám jako by byli moje vlastní a oni se o mě staraí jako kdybych byla jejich vlastní. a lituju ty rodiče, že o všechno tohle přichází kvůli tomu že "musí" pracovat.. a taky lituju děti, který rodiče dají radši do péče au-pair, než aby se o ně starali sami, protože neví jak.. pro ně to jsou sice jejich děti, ale je to takový to.. pane bože už zase brečí, už abych byl zase v práci a měl klid.
před pár měsíci když jsem sem přijela jsem si rvala vlasy a říkala si.. já nebudu ta au-pair která až bude odjíždět tak brečí, protože tyhle děti mě jednou přivedou do hrobu... ale teď vám můžu s čistým svědomím říct, že rozhodně řvát budu, protože to jsou sakra moje děti o který jsem se starala rok doháje!
takže jo. je rozhodně divný být ve dvaceti mámou... ale v tuhle chvíly bych to za nic nevyměnila a už teď vím, že mi ti moji kluci ušatí budou hrozně chybět.
a pokud má někdo před sebou rozhodnutí jet/nejet tak to všem vřele doporuřuju protože vás tahle cesta změní takovým způsobem o kterým se vám ani nezdálo. takže zvedněte zadky a vyražte do světa a nebuďte jako ti ostatní zaprděnci doma, který jen sedí doma a brečí že někam chtějí ale nemají koule na to se rozhodnout a vyrazit. protože o ničem než o rozhodnutí to vážn, ale vážně není. =)

working on my 6th month in US

27. march 2015 at 15:44
je pro mě nějak těžký psát pravidelně na blog jsem zjistila =D takže se omlouvám všam přítomným a zúčastněným.
Je pátek! Tenhle týden utekl hrozně rychle a už je to zase týden od mého 5. výročí. takže si teď jedu hezky šestý měsíc. neuvěřitelný. za 2 týdny mám odlet na Floridu. ou jé! hezky řeknu pápá lálá Virginii na 8 dní. nádhera.
tenhe týden se mě můj soused zeptal jestli jsou u nás v česku všichni tak bílý jako já. heh. nooooo já nevím.. ale on je opálenej asiat takže .. tududumtum =D no jo jsem sejr ale na tom na beach zapracuju a přijedu jako indián. ha
příští týden hezky spring break. takže to snad všichni přežijeme ve zdraví =)
včera jsme v dc měli bouřku jako blázen. mraky vypadali jako kdyby měa být apokalipsa. trochu děsivý (k vidění na istagramu). taky jsem se naučila základy sebeobrany. whoop whoop. to byla sranda =)
taky z vesela čtu a čtu a čtu pořád pryč. kdy jen můžu. v angličtině samozřejmě.
tenhle týden byl dobrý týden. příští týden začnu konečně zase řešit školu.. musím se někam přihlásit a získat kredity abych mohla zase do matchng a hledat rodinku. hrozně to všechno utíká. za tři týdny to je půl roku co jsem z domova, z vysočiny, z česka a z evropy. ani jsem se neotočila. teď je miami, pak měsíc a jsou letní prázdniny, kdy jedeme na dva týdny do North Carolina na pláž poválet se s rodinkou .. a pak už jen pár týdnů a je začátek školního roku.. a dva měsíce po té pápá má americká rodinko a ahoooj má druhá americká rodinko. když to takhle sepíšu tak se to zdá jako kdyby to mělo být za týden. a ono to i tak rychle uteče.
 
 

Advertisement